"Maruš, hlídej si Toníka! Oni (rozuměj muslimové) je nemaj rádi."

Jak se dívá islám na psy, a o jednom vyslechnutém autobusovém rozhovoru.

Ne, že bych neslušně poslouchala, kde se co šustne, ale ten rozhovor byl dle hlasitosti projevu víceméně veřejný.

Jen pro upřesnění: Toník byl jezevčík, Maruš - jeho majitelka - postarší paní. Rady udělující byla, zhruba ve stejné věkové kategorii, jiná paní.

"Maruš, pozor, tamhle je muslimka, oni nemaj psy rádi, je to pro ně nečisté zvíře, víš." sdělovala, ani ne moc šeptem, rádkyně. "Nesmějí se ho dotknout, ani se na něj podívat." pokračovala. ...Ale ona se na něj dívala"... "Vždyť ti říkám, pozor!"

Mám mlčet nebo promluvit a uvést tak přítomné dámy do možná ne příliš vhodné situace?

Mám jim říct, že i v Koránu se píše o společném (a mírovém) pobytu psa s lidmi?

Mám jim říct, že sice je pravda, že bychom se měli po dotyku psa (obzvláště toho oslintaného) důkladně umýt? Důvod? Jak prosté. Hygiena! Neměli by to tak dělat náhodou všichni. Důvod? Stejný. Hygiena.

Mám jim říct, že ještě důkladnější omytí (a to sedmero s předešlým drhnutím pískem) by mělo být pokud bych čirou náhodou chtěla (no, spíš musela) použít na pití stejnou nádobu jako můj psík. Hnusná představa i po tom umytí, co? A důvod? Co jiného. Hygiena.

Mám jim říct, že hadís, kdy je modlitba rušena, pokud před modlícím projde pes byl popřen samotnou Aishou, protože zmiňuje i to, že stejný rušící efekt má i před modlícím se procházející žena (ona sama před ním v době modlitby byla). No, je fakt, že je vážně nepříjemné, pokud před vámi prochází celé procesí v době, kdy se modlíte (včetně, v tom samém hadísu zmiňovaný, osel). Rada? Muslime, vyber si místo, kde tě nikdo takto rušit nebude.

Je pravda, že dle jiného hadísu je pes zákazovou značkou pro vstup andělů do domu. Obzvlášť "nebezpeční" jsou prý psi černí. Jsou v nich údajně "zakukleni" džinové. Nevím, nemám ověřeno.

Máme se proto psů bát? Nenávidět je? Zabíjet?

Proč tedy potom příslib Ráje pro muže, který dal napít psovi ze svého "škrpálu", a ještě kvůli němu lezl do studny. Proč odpuštění prostitutce za podobné zachránění psa?

Máme Korán, hadísy, fatwy... Potom tedy nechápu jistého ajatolláha, podle jehož prohlášení byl zatčen a bičován muž v Íránu za venčení psa. Nechápu ani rozhodnutí představitelů lázní v Teplicích, nepřijmout postiženou ženu se svým psem. Důvod? Hygiena? Islám? Či strach o peníze od muslimských pacientů, kterým by hrozilo maximálně víceré omývání? Řekla bych, že v tomto případě je správná možnost poslední.

" Mami, můžu si toho pejska pohladit?"ptala se dcerka před vystoupením z autobusu... "To se musíš zeptat tady paní." ... "Radši si ho nehlaď, nemá dobré zkušenosti, moc lidem nedůvěřuje." zněla odpověď.

"Jéé, ona mluví česky..."

Zbytek rozhovoru jsem neslyšela, dveře se zavřely...

Tak nevím. Možná paní bydlí kousek od mešity. Možná přijela z nějaké země obývané muslimy. A nebo také možná - vždycky záleží na lidech a jejich morálních hodnotách, třebaže "jen" v chování ke zvířatům.

Na závěr:

Není zakázané mít doma psa, ale kvůli hygieně to není ani doporučované.

Není zakázané si psa hladit, jen je lépe se omýt, hlavně pokud dojde ke styku s jeho slinami.

Pokud vlastníme jakékoli zvíře (i psa!), musíme se o něj dobře starat.

Je zakázané jakékoli týrání zvířete (i psa!).